Datum původního publikování: 20.9.2009
Kluzná a kuličková ložiska pro aplikaci v modelářství, díl první.
Úvodem mi dovolte krátkou úvahu.
Jistě si vzpomenete na doby, kdy stavebnice nebo RTR sety modelů aut byly výrobcem dodávány s kluznými ložisky. Ta byla v různých provedeních, setkal jsem se s bronzovými a silonovými. U některých serv jsou i ocelové vložky. Jestli jste si vzpoměli, tak se vám jistě vybavilo, jak to bylo super, když jste tato ložiska vyměnil za kuličková. To byl rozdíl nad kterým se srdce smálo. V té době se prodávaly célé sady ložisek pro konkrétní modely (každý model používá jiný počet a i jiné rozměry ložisek). Říkalo se tomu přeložiskování. Jestli je to správný termín nevím, ale každý tomu rozuměl.
Ostatně toto popisuje i Jan Cinger na jeho webovkach, čtěte zde "Co je tuning?". A také tento jeho článek o výměně plastových ložisek za valivá, čtěte zde.
Kluzná ložiska měla několik nevýhod. Ta nejvíc viditelná je, že kluzné ložisko má větší odpor než valivé ložisko a další významná vlastnost je obrušování hřídelí vlivem špíny a nečistot. Vznikly tak vůle, které se pak težko zachraňovaly. Proto kdo přeložiskoval dřív, byl spokojenější.
Z popisu to teď možná vypadá, že kluzná ložiska jsou špatná, ale opak je pravdou. Záleží na aplikaci.Instalovat kluzné ložisko na místo, kde je exponované nečistotem je opravdu nešťastný nápad. Vemte si nitro motory. Ojniční ložiska jsou kluzná, bronzová vložka, s mazacím kanálkem. Zadní víko nitro motorů ve variantě IPS mají startovací hřídel také v bronzovém kluzném ložisku. Víte, že tyhle nitro motory točí mnohdy i přes 30 tisíc otáček za minutu? No, nezdá se to, ale je to tak, a víte, že tato kluzná ložiska často přežijí celý motor? NO, i tohle je pravda.
