Datum původního publikování: 18.3.2008
Odkazy aktualizovány: 8.2.2014
Článek popisuje vlastní výrobu stabilizátorů pro model Traxxas Revo z dostupných dílů v době, kdy stabilizátory nebyly dostupné jako tuningový díl.
Zde je odkaz na stabilizátory pro Revo 3.3.
Zde je odkaz na stabilizátory pro Revo 2.5 a Slayer (Slayer je Revo 2.5).
Doporučuji vám ale článek si přečíst, jelikož obsahuje vysvětlení co to vlastně stabilizátor je, jak je použitý, jak funguje.
Článek popisuje vlastní výrobu stabilizátorů pro model Traxxas Revo z dostupných dílů v době, kdy stabilizátory nebyly dostupné jako tuningový díl.
Zde je odkaz na stabilizátory pro Revo 3.3.
Zde je odkaz na stabilizátory pro Revo 2.5 a Slayer (Slayer je Revo 2.5).
Doporučuji vám ale článek si přečíst, jelikož obsahuje vysvětlení co to vlastně stabilizátor je, jak je použitý, jak funguje.
Předmluva překladatele
Zdravím vás, opět jsem našel zajímavý článek který stojí za překlad. Nemám ve zvyku při překladu nějak zásadně měnit původní myšlenku abych nepoškodil tu hlavni ideu, ale tentokráte během interpretace původního významu text lehce upravím tak aby pro nás měl co největší informační hodnotu. Steve je v něčem stručný a v něčem se zase zbytečně motá. Možná je to určeno cílovou skupinou komu píše. My, čeští modeláři máme v lecčem jasno a tak drobná korekce spolu s propojením na další významy neuškodí.
Co to je stabilizátor z pohledu monsteru?
Tento článek se zabývá stabilizátory. Prvně je potřeba si říct v čem je kouzlo podvozku Reva, k čemu je podvozek používaný. Dokud si v tomhle člověk neudělá jasno, nebudou mu stabilizátory k ničemu.
V mých očích je Revo podvozkem, který má nejúžasnější systém zavěšení ramen, největší dráhu ramen shora dolů. Revo je čistokrevný monster s řadou technicky špičkových konstrukcí.
Jeho ale největší uplatnění je v závodění. Ať vám to zní jak chce, věřte, že Revo v tomto ohledu nemá moc konkurentů. Zahraniční výsledky mluví jasně. U nás se s Revem závodům nevěnuje tak široká základna jako je tomu v zahraničí a v zámoří především. Je více důvodů k tomu, proč Revo „neplní titulky předních stran“. Já osobně si myslím, že do jisté míry za to může neustávající mediální masáž pilotů „konkurenčních“ značek a do jisté míry široká škála nastavení, z které se zamotá hlava i hodně zkušeným jezdcům.
Pokud čtete Stevovy články, pak víte, že Steve nic jiného než profi závodění nedělá. Občas si odskočí udelat nejakou zajímavou variantu podvozku, ale jeho doména jsou závody. Závodí na velkých buggy tratích. Skáče a jezdí po rovinkách. Jako když si zajdete na kukačku na závody buggy nebo truggy či monsterů v ČR. Není v tom rozdíl. Proto jeho pohled na blahodárný účinek stabilizátorů je tak pozitivní. Kdybych já teč aktivně závodil, určitě bych stabilizátory použil. A to právě z toho důvodu, že tratě a dráhy na kterých se u nás s MT závodí, neobsahují prvky které by použití stabilizátorů znemožňovaly.
Stabilizátor omezuje pohyb ramen. Stabilizátor lze použít na tratích kde není potřeba, aby se kola pohybovala nezávisle. A naopak, tam kde nezávislost ramen vyžadujeme, jako je trial, nemůžeme stabilizátory použít. Tam kde je nemůžeme použít protože potřebuje nezávislost zavěšení ramen, nejezdíme rychle a i často použijeme uzávěrku diferenciálu. A obráceně, tam kde pruží levé a pravé rameno společně (skoky) a jezdí se rychle, můžou stabilizátory opravdu přinést nečekaná překvapení. Závodní jezdci buggy by si teď klepali na čelo, oni bez stabilizátorů na závodní trať pro buggy nejdou ani trénovat.
V mých očích je Revo podvozkem, který má nejúžasnější systém zavěšení ramen, největší dráhu ramen shora dolů. Revo je čistokrevný monster s řadou technicky špičkových konstrukcí.
Jeho ale největší uplatnění je v závodění. Ať vám to zní jak chce, věřte, že Revo v tomto ohledu nemá moc konkurentů. Zahraniční výsledky mluví jasně. U nás se s Revem závodům nevěnuje tak široká základna jako je tomu v zahraničí a v zámoří především. Je více důvodů k tomu, proč Revo „neplní titulky předních stran“. Já osobně si myslím, že do jisté míry za to může neustávající mediální masáž pilotů „konkurenčních“ značek a do jisté míry široká škála nastavení, z které se zamotá hlava i hodně zkušeným jezdcům.
Pokud čtete Stevovy články, pak víte, že Steve nic jiného než profi závodění nedělá. Občas si odskočí udelat nejakou zajímavou variantu podvozku, ale jeho doména jsou závody. Závodí na velkých buggy tratích. Skáče a jezdí po rovinkách. Jako když si zajdete na kukačku na závody buggy nebo truggy či monsterů v ČR. Není v tom rozdíl. Proto jeho pohled na blahodárný účinek stabilizátorů je tak pozitivní. Kdybych já teč aktivně závodil, určitě bych stabilizátory použil. A to právě z toho důvodu, že tratě a dráhy na kterých se u nás s MT závodí, neobsahují prvky které by použití stabilizátorů znemožňovaly.
Stabilizátor omezuje pohyb ramen. Stabilizátor lze použít na tratích kde není potřeba, aby se kola pohybovala nezávisle. A naopak, tam kde nezávislost ramen vyžadujeme, jako je trial, nemůžeme stabilizátory použít. Tam kde je nemůžeme použít protože potřebuje nezávislost zavěšení ramen, nejezdíme rychle a i často použijeme uzávěrku diferenciálu. A obráceně, tam kde pruží levé a pravé rameno společně (skoky) a jezdí se rychle, můžou stabilizátory opravdu přinést nečekaná překvapení. Závodní jezdci buggy by si teď klepali na čelo, oni bez stabilizátorů na závodní trať pro buggy nejdou ani trénovat.
Na svém první modelu jsem si také amatérsky vyrobil stabilizátory. Viděl jsem to u větších modelů a byl jsem zvědavý co to udělá s tím mým podvozkem, byl to Thunder Tiger SSR přestavěný na SSB. Když jsem dílo dokonal, nevěřil jsem vlastním očím, model se jen instalací stabilizátorů proměnil z larvy do motýla.
Proto je ze stabilizátorů Steve tak nadšený. Stejný efekt mají stabilizátory na Revo. Prostě se to auto promění. Znovu ale připomínám, hodí se to spíše na modely které hodně času tráví na asfaltu, upraveném spíše rovném povrchu, případně posekaný trávník.
Další věc kterou si neodpustím okomentovat je fakt, že Traxxas často vystupuje s novými nápady jako jejich objevitel, ale v mnoha případech víme, že se chlubí cizím peřím. A stabilizátory na Revu a jejich parádní jednoduchost řešení je právě jeden případ takového cizího peří. Nicméně dík jim patří za to, že na tyhle dobré nápady vůbec reagují a přinášejí je do života tím, že udělají nové výrobky, které si koupíme a snadno namontujeme. To se jim musí nechat. Technická dokonalost byť okoukaných řešení je značná.
Níže je popsaná postup, jak lze stabilizátory vyrobit. To určitě uvítají modeláři, kteří „se v tom rádi hrabou“. Ti který se v tom hrabat a experimentovat nechtějí a naopak chtějí mít rovnou výsledky, ti můžou koupit hotové řešení buď od Traxxas a nebo od dalších firem které působí například na www.TowerHobbies.com.
Trénink se stabilizátory
Níže popíšu jak jsem stabilizátory vyrobil, nyní ale popíšu dojmy z jejich používání.
Testovací jízdy ukázaly, že se stabilizátory se výsledky vylepšily. Primárně se stabilizátory používají k omezení naklánění modelu když projíždí zatáčkami. Bez stabilizátorů se naklánění modelu řeší použitím tvrdších pružin a hustším olejem do tlumičů, omezením propadu ramen a nebo i změnou těžiště. Tato popsaná nastavení sice omezí naklánění podvozku, ale také značně zhorší ovladatelnost modelu. Vždy je nastavení podvozku tvrdým obchodem možností a kompromisů. Něco za něco. S použitím stabilizátorů ale není tento „obchod“ tak dramatický. Stabilizátory hlídají naklánění modelu a pružení (suspension = ramena, tlumiče, vahadla, pružiny) dělá to co umí nejlíp a tím je zvládání hrbolů, nerovností a skoků na dráze. Měkčí pružení a delší dráha ramen mohou spolu pracovat se stabilizátory a tím vykryjí vetší množství variací nastavení. Které činí model lépe ovladatelný.
Než jsem začal používat stabilizátory, v zásadě jsem používal tvrdé pružiny s hustým olejem v tlumičích. Byly to zlaté (gold) a žluto hnědé (tan) s 60wt olejem. Jakmile jsem instaloval stabilizátory, zjistil jsem, že model se bude výrazně lépe ovládat a bude více předvídatelný na boulích, když táhla vahadel dám o dírku vedle pro větší dráhu ramen a použiji měkčí pružiny s řidším olejem (bílé pružiny a 45wt olej do tlumičů). Stabilizátory také zvyšují možnosti ladění reakce na řízení a dodaly mi pocit, že jsem získal co jsem dlouho hledal.
Testovací jízdy ukázaly, že se stabilizátory se výsledky vylepšily. Primárně se stabilizátory používají k omezení naklánění modelu když projíždí zatáčkami. Bez stabilizátorů se naklánění modelu řeší použitím tvrdších pružin a hustším olejem do tlumičů, omezením propadu ramen a nebo i změnou těžiště. Tato popsaná nastavení sice omezí naklánění podvozku, ale také značně zhorší ovladatelnost modelu. Vždy je nastavení podvozku tvrdým obchodem možností a kompromisů. Něco za něco. S použitím stabilizátorů ale není tento „obchod“ tak dramatický. Stabilizátory hlídají naklánění modelu a pružení (suspension = ramena, tlumiče, vahadla, pružiny) dělá to co umí nejlíp a tím je zvládání hrbolů, nerovností a skoků na dráze. Měkčí pružení a delší dráha ramen mohou spolu pracovat se stabilizátory a tím vykryjí vetší množství variací nastavení. Které činí model lépe ovladatelný.
Než jsem začal používat stabilizátory, v zásadě jsem používal tvrdé pružiny s hustým olejem v tlumičích. Byly to zlaté (gold) a žluto hnědé (tan) s 60wt olejem. Jakmile jsem instaloval stabilizátory, zjistil jsem, že model se bude výrazně lépe ovládat a bude více předvídatelný na boulích, když táhla vahadel dám o dírku vedle pro větší dráhu ramen a použiji měkčí pružiny s řidším olejem (bílé pružiny a 45wt olej do tlumičů). Stabilizátory také zvyšují možnosti ladění reakce na řízení a dodaly mi pocit, že jsem získal co jsem dlouho hledal.
Výroba stabilizátorů
Vahadla Reva umožňují napojení stabilizátorů. U klasických konstrukcí se stabilizátory napojují na ramena. U Reva to lze udělat na vahadlech. Přitom vše zůstane pěkně uvnitř podvozku a zároveň nám to umožní variabilní nastavení podle podmínek a na čem jezdíme.
Dírky jdou přesně do těch děr, kde má Revo uchycení zadních tyčí pro sbíhavost. Opět jsou potřeba k uchycení delší šrouby aby se kompenzoval materiál který přibil. Jako spojovací táhla jsem použil přední horní ramena z Jata (jsou to táhla sklonu kola) a pro uchycení jsem stejně jako v předu použil 2mm vymezovací podložku pro vyrovnání úhlu táhla. Převedl jsem výfuk dolů na levou stranu podvozku jako to mají buggy abych vyřešil problém s místem pro stabilizátory. Pokud ale chcete nechat výfuk tam kde je, pak uchyťte táhla od stabilizátorů dolů pod vahadla, ne nahoru. Ztratíte tím kousek rozsahu stabilizátoru ale nemusíte hýbat s výfukem.
Tuhost stabilizátorů nastavujte posouváním uchycení táhla (kulového čepu) po ramenech stabilizátorů směrem dolů a nahoru. Posunem uchycení táhla dolů k základně bude stabilizátor tužší a kdy posunete uchycení táhla nahoru od základny, tak stabilizátor bude měkčí.Když ztužíte přední stabilizátor, získáte lepší odezvu na řízení a snížíte naklánění modelu ven ze zatáčky a poloměr zatáčení. Ztužením zadního stabilizátoru zlepšíte poslušnost zadku a zlepší se natáčení zadku do zatáček, což vylepší celkovou reakci na řízení. Opačná nastavení dělají přesný opak.
Závěr
Dá se to vše shrnout do par slov. Pokud se chystáte jít si zazávodit na buggy tratích, pak vám stabilizátory můžou přinést další výhody, další možnosti ladění. Pokud ale vaše težiště zájmu je v jízdě přes boule a výmoly, místem kde se vás model pohybuje je les, nebo trialová dráha, pak jsou stabilizátory špatný nápad a zbytečné úsilí. Ať tak či onak, využití informační hodnoty tohoto článku nechám na Vás a doufam, že vám to k něčemu bude.
Autor: Steve Slayden - Traxxas, Petr Škaloud
Přeložil: Petr Škaloud alias ByPS
Původní stránka: již není dostupná
Původní stránka: již není dostupná
