Vyhodnocení jednotlivých dílů:

Podvozek

To by člověk nevěřil kolik tento díl vydrží. Vlastně není vůbec opotřebovaný.Možná někde vně je narušená struktura materiálu,ale to by byla jen spekulace.
Žádnou,ani drobnou prasklinu či trhlinu jsem nezaznamenal. Myslím že bude ještě hodně dlouho dobře sloužit, než jej vyměním za delší pro zvětšení celého modelu a hlavně jeho rozvoru pro zlepšení jízdních vlastnost ( platí pro podvozek 2,5 ).

Přední diferenciál 

Abych řekl pravdu trochu mě tento díl z počátku pozlobil drobnou netěsností kterou jsem možná ani nemusel nijak řešit. Oleje je od výroby v bloku dostatek a jen při delším ježdění se tato drobná netěsnost začala projevovat. Za to vše může ten malý těsnící okroužek který si asi dobře nesednul a tak zlobil. Jediné co jsem udělal bylo vyčištění všech dílů a poskládaní do sebe zpět. Od té doby byl klid. Úžasné na tom je, že vše tak krásně pasuje do sebe. Jenom bacha na ustavovací kolíky bloku diferenciálu. Pokud jsou zdeformované tak lze poměrně těžko sestavit diferenciál tak aby správně fungoval. Mohlo by se stát že půjde ztuha po zubech nebo taky vůbec.
Ozubených kola rozvodovky a samotného diferenciálu jsou absolutně neopotřebovaná. S tímto dílem není vůbec žádná starost.

Zadní diferenciál 

Absolutně bezproblémová součást. Za celou sezónu jsem neměl potřebu s tím to dílem něco dělat. Výborná těsnost a funkčnost.
Opotřebení asi nula, vypadá jako nový a jde tíše bez jakého koliv cvakání či drhnutí na zubech.

Převodovka

Tak z tohoto dílu jsem měl od začátku strach. Ale opak se projevil pravdou a opravdu ty plastová kola jsou jako nová. Nějaký mikro plastový prach jsem ve skříni převodovky našel,ale to opravdu nestojí za řeč. Ložiska jako nová vše prostě perfektní. Funkčnost mě překvapila, dokonce možnost nastavování rychlosti zařazení druhého stupně je parádní.
Preventivně jsem ji měl několikrát rozdělanou, ale zcela zbytečně.
Převodovka je již ochuzena o zpětný chod. Ten musel ven. Při závodech ho člověk nepotřebuje a zbytečně zatěžuje motor který pak kroutí s mnoha koly úplně zbytečně. Převodovka je tak kompaktnější a model získal na akceleraci a myslím že se to projevilo i na teplotě motoru.
Pravda, chtěl jsem ji tam ještě nějakou dobu nechat, ale jedna nemilá skutečnost tuto přestavbu urychlila. V žádném případě se nejednalo o tech.závadu,ale o mojí nešikovnost. Ale o tom jindy.

Lože motoru 

Tento díl stačil vyčistit od nečistot a trochu rozhýbat mechanismus pro nastavení motoru proti ozubenému kolu převodovky.
Je to dvoudílná součást vyrobená z nějaké slitiny hliníku. Žádné praskliny ani trhliny nenalezeny.

Zadní šasi

2x plastový výlisek který do sebe pasuje. Vně uložený diferenciál. Vše do sebe parádně zapadá. J ako komplet s lože motoru se montuje na rám. To plastové šasi nemá žádné opotřebení. Když se dobře vyčistí, vypadá jako nové.

Dvojitá páka řízení

Tento díl přenáší sílu servomotorů při zatáčení na samotná táhla řízení. O nějakém opotřebení není žádná řeč. Prostě očistit a namontovat zpět na model. Před samotnou jízdou je třeba překontrolovat jestli serva nejsou v tahu. Projevuje se to jejich bzučením. Stačí rozpojit a nastavit, ale to vše za předpokladu že je správně nastavená geometrie.
Při závodě je důležité aby model jel co nejvíce rovně. Ideální stav je aby model jel roně bez pomoci servomotorů. Prostě by neměli být v tahu. Operativně lze nastavit vše trimem. Ale není to řešení. Geometrie řízené na modelu je velice důležitá. Někdy stačí i malá rána do mantinelu a model nabírá jiný směr. Samo že jde vše seřídit a nastavit, to je jasné.

Servomotor řízení

2x servomotor řízení. Po celou sezónu pracovali perfektně. Jsou trochu hlučnější oproti jiným značkám,ale v závodě je to jedno. Systém se dvěmi servomotory jsem viděl zatím jen na Revu. Samo že to jde předělat na jedno,ale zatím jsem neměl potřebu. No možná až moje Revo trochu zrychlím tak bude potřebovat nějaký rychlý a silný servomotor který nahradí tyto dva kusy. Výkon těchto motorků je 2x6 kg. Zatím je to dostačující výkon. Uvidíme časem. Při závodě MT se běžně používají 15 i více kilové motorky.

Prokluzová spojka

Ta něco zažila! Třecí destičky vypadají jako by fungovali někde léta na nějakém modelu. Ale není tomu tak. Jen jsem byl velmi šikovný a zalil ji konzervačním olejem. Než jsem je stačil demontovat abych mastnotu očistil tak si řádně nasály. I navzdory tomu že jsem jim ubral 80% života pracovali velmi dobře. Ale někdy se stalo že se povolila a to je hned znát na ztrátě výkonu. Po konzultaci s Petrem Škaloudem ji jezdím zataženou na byka. Je to trochu brutální ale je to tak. Spojka má chránit převody. Pokud člověk jezdí s citem, mám na mysli že třeba po doskoku přidává plynule plyn tak se nemůže nic stát. Pokud, ale ve vzduchu točí 30 tis. a nepovolí ani při doskoku tak to může být tragický konec převodky.

Centrální kotoučová brzda

Celou sezónu jsem jezdil sériovou kotoučovou brzdu. Fungovala docela dobře. Pravda je že jsem ji moc nepoužíval. Jsem zastánce plynulé jízdy takže raději včas povolím plyn a raději dříve vemu za plyn. Taková jízda má své výhody. Když nemá model třeba správně nastavenou geometrii tak při prudkém brždění může táhnou do strany a dostat smyk. A to je velké zdržení. Než se člověk z toho dostane tak jsou soupeři pryč. Příliš přitažená brzda může model stavět i na přední kola při brždění.

Taky velmi nežádoucí. Tento jev se děje na hlíněném nerovném povrchu. Kdy kola né vždy jsou všechna ve styku s dráhou. Na Revo lze instalovat i zadní brzda. To už bych si nechal líbit.
Ta by vyřešila to stavění modelu na přední kola při prudkém brždění.
Rám modelu a do něj instalované nosné díly máme připravené.
Tj.přední a zadní šasi, lože motoru, převodovka, servomotory s pákou.

Hnací hřídele

Mě velice překvapily. Není s nimi žádná potíž. Jen je třeba kontrolovat červíky kterými jsou pojištěny vůči výstupním hřídelím z diferáku. Po každém závodě jsem je řádně vyčistil a tlakovým olejem promazal.

Stačí s nimi chvíli kverlat a nečistoty samy vyplavou. Fungovali opravdu bezvadně. Na závodech jsem jich pár ukroucených nebo nějak zničených viděl, ale nikdy ne u Reva. Samozřejmě k tomu opotřebení tady dochází to je jasné. Takže jsem repasoval přední které byly přirozeně v podstatně horším stavu. Stačí na to sada čepů a kamenů. Klubovka je po repasi asi na 95%. To vyhovuje perfektně .
Kloubovky po repasi. V pohodě vydrží celou další sezónu.

 Přední a zadní ramena

Absolutně bezproblémová záležitost. Nevyžadují žádnou údržbu maximálně snad očistit od prachu, bláta apod.
Opotřebení je skoro nulové, možná snad oka pro centrální čep jsou jemně vychozená. Zásadní vliv na jízdu to nemá.

Pomocí kulových čepů které nejsou nijak opotřebené lze snadno měnit odklon kola.

Zádní ramena standardní jsem vyměnil za nastavitelná . Změnil se tím rozvor modelu o 20 mm a při jízdě to bylo okamžitě znát. Model je teč více stabilnější.

Tyč řízení a spojovačka vahadel

Absolutně bezproblémové díly. Pomocí tyče řízení se nastavuje geometrie modelu resp. sbíhavost.
Spojovačky vahadel jsem v průběhu sezóny vyměnil za duralové. Revu moc sluší a jsou taky lehčí a pevnější.
Co bylo nutno asi 2x v sezóně vyměnit tak to jsou očka čepů která dostávají zabrat. Jako první chytají veškeré rány a otřesy které model dostává.
Vzhledem k jejich ceně je ale oprava co se týče finanční náročnosti zanedbatelná.

Kámen řízení

Já tomuto dílu říkám náboj. Panové v Tatře Kopřivnici tento díl na T815 nazvali ´´otoč řízení ´´. Pravda, jako náboj to taky nevypadá. Tím nábojem je vlastně část kloubovky která se točí v tomto kameni pomocí dvou ložisek.
Z tohoto dílu jsem fakt překvapen. Myslel jsem že po dvou závodech se bude ložisko točit v těle kamene, ale opak je pravdou. Ložisko stále drží a funguje s hřídelí tak jak má. Ale je to navzdory tomu že po každém závodě jsem tyto díly řádně vyčistil a zpět poskládal. Nečistota by mohla způsobit drobné zadrhávání těchto dílů vůči sobě a posléze jejich dřívější vymačkání apod.
Opotřebovanost tady samo je, to je jasné. Ale ještě tento díl nebudu měnit. Pokud se ložisko bude chovat vůči kameni s přesahem tak je vše v pořádku.
V opačném případě bude třeba kámen vyměnit za nový.
Prachovky na kulové čepy fungují bezvadně. Žádná starost a opotřebení.

Ložiska

Asi ty nejdůležitější jsou v již zmiňovaném kameni řízení. Tam dostávají největší záběr.
Každé ložisko po závodě vždy demontuji a vyčistím. Pravda, je kryté ale ty nečistoty se tam dostanou a způsobují jemné zadrhávaní ložiska které by mohlo způsobit zadření kola při závodě a to by byla škoda. Při běžném ježdění stačí kontrola v delším intervalu. Ložisko musí chodit volně a mírně ztuha.Pokud jde moc lehce a je v něm slyšet jemné chrastění, znamená to že je ložisko těsně před smrtí. Zatím jsem na modelu nevyměnil ani jedno ložisko. Do nové sezóny nastupuji se stávajícími. Na údržbu a čištění je výborná třeba vibrační vanička nebo něco podobného.

Tlumiče a pružiny pérování

Ty opravdu nemají chybu. Prostě kapalinové tlumiče v kovovém válci s možnosti nastavení tuhosti. Co více člověk může chtít. Možnost nastavení pérování na Revu je bohatá. Je to opravdu na samostatný článek.
Opotřebení těchto dílů je minimální. Tlumiče pracují tak jak mají, olej neprolíná, ani se nijak nezadrhávají prostě žádný problém.
Pružiny jsou na tom podobně. Opotřebení není znát. Pravda někdo by mohl namítat s tvrzením že se pružiny časem unavují, ale vzhledem k tomu že na Revu nevozím pytel s cementem ani rodinku na dovolenou tak myslím že pružiny jsou opravdu ok. Tlumiče jsem v průběhu sezóny vylepšil o kovové prstene kterými se seřizuje předpětí pružiny a kovové misky pružiny. Moc Revu sluší.

Spodní lyžiny

Tyto dva díly si opravdu vytrpí. Mám model nastavený na poměrně malou světlo výšku takže při doskocích tyto díly trpí abnormálně hodně. Je to sice korunová záležitost, ale stalo se mě že zadní lyžina praskla a vzápětí jsem vytratil centrální čep ( trn ) zadního ramene a bylo po závodění. Oprava sice trvá pár desítek vteřin,ale vzhledem k tomu že jsem ten čep neměl ( nenašel na dráze ) a musel jsem jej vyrobit ze starého šroubováku tak se to trochu protáhlo. Ale na další rozjížčku jsem nastoupil již v plné síle.
Pří běžném ježdění s Revo s nastavením podobným od výrobce nebo na nějaký těžký terén prostřednictvím třeba LT vahadel se tato porucha nemůže stát.

Servomotorek a plastový box

Slouží pro ovládaní plynu a brzdy. Za celou sezónu jsem nezaznamenal jediný problém. Plastový box je taky jako nový. Ten už chrání jen jedno servo. Druhé na ovládaní zpátečky jsem demontoval.

Startování motoru TRX

Pro někoho kdo nemá se startováním modelářského motoru žádnou zkušenost je to parádní záležitost. A aby toho nebylo málo tak to chlapi v Traxxas vymysleli tak že ani člověk nepotřebuje žhavítko.
Prostě veme do ruky EZ startér, zmáčkne knoflík a hurá do ježdění.
Způsobů jak nastartovat modelářský motor u RC auta je několik např. startbox ( asi nejvíce používaný u buggy ), rotostartér anebo klasický startér tahový.
Mně osobně se nejvíce líbí startobox. A to z toho důvodu, že motor na sobě nemusí tahat nic co by se startováním souviselo. Podobně je na tom rotostartér.
Samotné startování na Revu se skládá z několika částí.
Tou první částí je startér jako takový. Vydržel v pohodě celou sezónu. A těch startů bylo! Nejvíce dostal zabrat při posledním závodě kdy už byla poměrně velká zima a navíc jsem jel motor 3,3 a ten šel ještě řádně ztuha. Vlastně byl po záběhu. Ze startéru se trochu  zakouřilo, ale nakonec si dal říct. Pravda musel jsem model zahřát v autě.
Uvidíme jak dlouho bude ještě fungovat.
Něco jsem mu přece jenom na životnosti ubral.
Dalšími díly startování je držák startéru a zároveň blok pro startovací převody a samotné převody. Stalo se mě že do převodů se mě dostali drobné kamínky které způsobovali přeskakování na zubech. Po řádném vyčištění bylo vše ok. Plastový blok je ze dvou dílů a bohužel vůči sobě moc nelícuje.
Při závodě kde se hodně práší to je opravdu na škodu protože nečistoty se dostávají dovnitř. Při běžném ježdění po trávě asfaltu apod. není problém.

Tím posledním dílem je startovací hřídel společně s volnoběžným ložiskem které je usazeno v kovovém unášeči. Tady u tohoto dílu jsem trochu narazil. Vlastně v nejnevhodnější chvíli tyto dva díly hřídel a ložisko vůči sobě nepracovali tak jak měli. Projevuje se to tím že startér jakoby točil na prázdno. Než to úplně odejde tak se to sem tam chytne a motor naskočí.
Tuto skutečnost považuji jako největší nevýhodu tohoto typu startování.
Bohužel v momentě kdy se hřídel ojede a ložisko bude mít ně co za sebou tak to přestává fungovat.

Startovací hřídel má jako nová přesně 6mm. V momentě kdy jsem ji měnil za novou měla 5,995 tzn. že z ní ubylo 5 tisícin. Nové přišlo i ložisko a zase vše fungovalo jako nové.
Zkusil jsem dát jeté ložisko na novou hřídel, ale nefungovalo. Naopak nové ložisko na jetou hřídel fungovalo. Z toho vyplívá že problém je v ložisku které bude jednou za čas třeba vyměnit. Vzhledem k jeho ceně se nejedná o nic finančně náročného. Kdo si netroufne vylisovat může koupit i komplet s unášečem. Pak je to tedy bez práce.
Abych nezapomněl, drát žhavení ke svíčce je fakt výhoda. Mám k němu jen jednu výtku a to že pasuje pouze na svíčky Traxxas. Na svíčky Nosram nebo O.S. nelze nasadit. Jen po úravě. Ale není to na 100%.Vzhledem k tomu že dnes používám žhavítko tak mě tato skutečnost již netrápí.

Motor 2,5 TRX

Vypadá ve srovnání s 3,3 trochu jako drobek.
Ten malý TRX je mým první modelářským motorem takže jsem se na něm řádně vyučil.  Motor vyjel za sezónu cca 25 litrů benzínu Graupner 25.
V zásadě s ním žádný problém nebyl. Jen já jako začátečník jsem s ním chvilkami bojoval.
Motor od začátku fungoval parádně, mám na mysli startování, výkon apod. Jen ta teplota mě trápila. Vzhledem k tomu že jsem neměl žádnou zkušenost tak jsem se snažil dostat na nějakou rozumnou provozní teplotu abych nějak motoru neublížil. Teploměr mě po chvilce ježdění vykazoval teplotu i 170 C, ale jinak jsem to udržel na nějakých 150 C, ale to už bylo za cenu mnohem bohatší směsi a hlavně snížení výkonu atd.
V momentě kdy se motor trochu vyjede tak ta teplota začala mírně klesat a samo že i jiný typ svíčky pomohl srazit teplotu na přijatelnou.
Prostě ten motor je kapitola sama pro sebe a kdybych to vše začal popisovat tak nevím kdy bych skončil.
Posléze když člověk získá nějakou zkušenost tak vše vidí úplně jinýma očima.
Motor vydržel v poho celou sezónu a nějaké výsledky se taky dostavili.
Pro rekreační ježdění úplně postačuje a dnes už vím že jde lehce nastavit tak aby se sním dalo hrkat po zahradě anebo jít rovnou do závodu.
Výkon a samotný chod motoru ovlivňuje spousta okolností. Pro nás amatéry jsou asi ty nejzásadnější :
-typ paliva
-venkovní teplota ( vlhkost vzduchu )
-zapalovací svíčka
-vzduchový filtr
-tlumič výfuku
Pokud se člověk naučí laborovat s výše uvedenými záležitostmi tak má na půl vyhráno. Je to fakt věda ale výsledky se dostaví samy. Není to ani tak o penězích, ale o tom věnovat tomu ten čas a naučit vědět si rady apod.
Pokud člověk jezdí rekreačně tak si s tím ani nemusí dělat hlavu a vrásky.
Vzhledem k tomu že Revo 2,5 se již neprodává tak jsou možná výše uvedené řádky bezpředmětné. Nový motor 3,3 v novém Revu se chová úplně jinak a snese hrubší zacházení a nevyžaduje tolik ladění. Má dostatek výkonu, možná pro někoho kdo si jen tak chce jezdit na zahradě až příliš. Nějaké přehřívání nebo případná neposlušnost nepřipadá v úvahu.
Poslední závod sezóny jsem již odjezdil se zmiňovaným motorem 3,3. Né proto že by 2,5ka nechtěla jet, ale z jiného důvodu o kterém se rozepíšu jindy.

Spojka

Odstředivá spojka na Revu včetně bubínku vydržela poměrně hodně. Pravda v průběhu sezóny jsem vyměnil spojku za sportovní MIP po jejíž instalaci bylo Revo tak nějak agresivnější, ale na to si člověk rychle zvykne a posléze zapomene na tu orig.která nebyla zase tak špatná. Rozhodně někdy zkusím nějakou tuning spojku s kovovýni pakničkami.   Spojkový bubínek mám stále původní. Lze s ním pomocí hnaného kola na převodovce nastavit převod.
Osobně si myslím že to ani není nutné a už vůbec ne pro rekreační ježdění.
Ani v tom závodě jsem zatím nezaznamenal potřebu ladit převody. Rozhodně vidím možnosti ladění jinde. Samo záleží na trati. Pokud je trať samá rovinka anebo naopak členitá se zatáčkami apod. tak bych už to viděl na ladění pomocí převodu. Nejlepší trať je asi něco mezi tím. Aspoň pro mě.