ByPSův - Crawler - část 11.

Druhá testovací jízda

Úplně nejlepší způsob jak roztřídit pružiny je kouknout se do manuálu, což ale neplatí pokud máte i pružiny od jiných výrobců, třeba 3Racing.
Já sice mám jen Traxxas pružiny, ale pro jednoduchost a rychlost sem se rozhodl o porovnání tvrdosti pružin jinak.
Z hromádky pružin vezmu 2 nestejné pružiny, dám je na sebe do komínku a mezi dvěma prsty je stlačím. Ta která se stlačí více je mekčí, takže založím hromádku měkčí a tvrdší. Postupně takto získám přehled která pružina je nejměkčí. Poslední 2 nejměkčí rozdělím tak že ta tvrdší z nich půjde na zadní nápravu a ta mekčí na přední nápravu.
Zadní náprava nese motor, proto se tam dávají tvrdší pružiny. Mimochodem to je i důvod proč na zadku odchazejí oka tlumičů dříve než na předku. Zadní pružiny jsou silnější a při skoku jdou ramena dolů daleko razantněji.
Ale zpět ke crawlerovi. Z toho co jsem měl k dispozici sem vybral bílé pružiny na předek a zelené na zadek. Mimochodem bílé pružiny jsou podle manuálu přední (základní z továrny) a zelené zadní (základní z továrny). Platí to pro Revo 2.5. Takže tyto pružiny má na 100% každý kdo koupil Revo 2.5.
Žádné jiné úpravy sem nedělal, jen ty pružiny. Na následujícím videu se podívejte jak zásadně to ovlivnilo jízdní vlastnosti modelu.
Komentář opět níže.

Tak, v první řadě je vidět, že model šel se světlou výškou dolů. Nicméně s Honzou Cingerem jsme se shodli, že u crawlera není světlá výška až tolik rozhodující pokud to není na úkor zdvihu ramen. Tím oba myslíme, že vysoký podvozek který má omezený pohyb ramen je daleko vetší problem, než podvozek s menší světlostí ale s volným pohybem ramen. S tím by souhlasil i Jirka Maryška, který by mi hned z fleku dal školení o gravitaci, nakloněných rovinách a o tom jak je nižší těžistě důležité při šplhání. Zkrátka jsem se ozhodl podle svého rozumu, za podpory Honzy a model nechám níže posazený. Pro mě to má 2 důvody. Ten první je, že ramena se zvedají snadněji, protože pružiny nejsou tuhé a druhý důvod jě, že budu mít časem velká kola která tuto světlou výšku "doženou".
V druhé řadě je vidět, že model opravdu snadněji najíždí na překážky a je více situací kdy se dotýkají všechna 4 kola povrchu. To je přesně ono co je potřeba, zajistit aby měl model šanci se něčeho chytnout a pokud tuhle šanci dáme co nejvíce kolům, tím víc rozte pravděpodobnost, že model překážku zdolá.
Na překážky sem musel většinou najíždět šikmo, a to proto, že pneumatiky Talon které momentálně na modelu mám instalované jsou pro tyle účely úplně k ničemu, tedy nevhodné. Ve finále právě nevhodnost Talonů kazí celý dojem z kavlity jízdy.
A dalším nedostatkem, kterého jste si určitě všimli je občasné zadrhnutí modelu. To je v některých případech daň za menší světlost podvozku ale většinou se prostě nějaká překážka zachytne, například za ramena.
Proto zde vzniknul prostor pro další vývoj modelu a další fází bude výroba papírového protypu zakrytí ramen a podvozku. Tím docílím snadnějšího nájezdu na překážky. Hladký podvozek bude mít svoje přínosy.
Nad tou světlou výškou se přeci jen ještě zamyslím a pokusím se najít jiné nastavení zavěšení aby model byl o něco výš a přitom sem zachoval tak měkká ramena jak je tomu nyní.

Co předcházelo?

A co dál?